MUNI/M/0045/2013 Experimentální analýza rozhodování při opakované volbě: ekonomické a politologické přístupy

realizace: 2011-2015

Cílem společného projektu Katedry veřejné ekonomie ESF MU a experimentálního týmu při MPÚ FSS MU je výzkum rozhodování v různých podmínkách, který má dále fungovat jako příspěvek k poznání rozhodování v realistických situacích, odpovídajících každodennímu rozhodování v ekonomickém i politickém životě.

Výzkum lze zasadit do rámce širšího posunu paradigmatu v chápání lidského rozumu, který se objevuje jak v ekonomii, tak v politických vědách, od přísně ekonomického vymezení racionality ve smyslu homo economicus k více psychologickému porozumění limitovaných kapacit lidského rozumu reprezentovaného např. teorií omezené racionality. Omezenost lidské schopnosti kalkulovat nelepší volbu maximalizující zisk je dána i tím, že ekonomická ani politická rozhodnutí nemají většinou předem známou strukturu výplat, proto je realistickým zachycením rozhodování například ekonomický model opakovaného rozhodování na základě předchozí zkušenosti.

Základem projektu je pak aplikace ekonomických teorií a rozhodovacích modelů na politický život a rozhodování na úrovni politických institucí, například v rámci legislativního procesu, i na úrovni individuálního voliče ve volebním cyklu. Výzkumem politického rozhodování na základě ekonomických teoretických modelů tak můžeme přispět k hlubšímu pochopení jevů s významným celospolečenským dopadem.

V rámci našeho projektu kombinujeme dva přístupy k humanitním experimentů - ekonomický a politologický. Na rozdíl od přírodních věd se jedná o relativně novou, ale přesto perspektivní, metodu. 

 

Katedra veřejné ekonomie

Zakladatel experimentálního týmu při Katedře veřejné ekonomie (dále „KVE“) na ESF MU, doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D., patří k prvním lidem v České republice, kteří začali využívat metodu laboratorního experimentu při svých výzkumných aktivitách. Dalšími členy tohoto týmu, kteří se zároveň podílejí na společném mezifakultním projektu, jsou Ing. Miloš Fišar a Ing. Zuzana Špačková (Berná), Ph.D. Zuzana Špačková v rámci dizertační práce zkoumala dopady vybraných faktorů na úroveň dobrovolné spolupráce v experimentech s veřejnými statky a Miloš Fišar se zaměřuje na motivy ke korupčnímu chování v laboratorním prostředí. Tým v průběhu řešení rozšířili Ing. Ondřej Krčál, Ph.D. a Ing. Rostislav Staněk, Ph.D.

Experimenty dosud realizované na KVE se zabývaly zejména problematikou spolupráce mezi jednotlivci v situaci dobrovolného přispívání na veřejné statky. Jednoduché experimenty z této oblasti jsou navíc již tradiční součástí výuky v předmětu Veřejná ekonomie. Mezi další témata, která pokrývá výzkum experimentálního týmu při KVE, patří korupce a rozhodování při veřejné volbě. Veřejnosti jsou již několikátým rokem laboratorní experimenty představovány v rámci Noci vědců.

Ekonomický experiment:

Ekonomický experiment spočívá ve vytvoření kontrolovaného prostředí za účelem umělé reprodukce zjednodušené ekonomické situace.“ Denant-Boemont, 2003.

Experimentální ekonomie je poměrně mladou vědeckou disciplínou. Myšlenka laboratorního testování ekonomických modelů byla po dlouhou dobu odmítána, ekonomie se tak měla odlišovat od experimentálních věd, jakými jsou například fyzika nebo chemie. Laboratorní experimenty začaly do ekonomické vědy pronikat v šedesátých letech dvacátého století a jejich boom nastal v letech osmdesátých. Disciplína experimentální ekonomie, která byla formálně pojmenována až ke konci minulého století, se tak dostala z okrajového postavení až na pozici samostatné sub-disciplíny ekonomické vědy, disponujících vlastní materiální základnou, metodologií, uznávanými odborníky a v porovnání se svými začátky i nemalým respektem. Od 90. let minulého století se experimentální ekonomie stala součástí hlavního proudu ekonomického zkoumání a její význam potvrzuje i udělení Nobelovy ceny v letech 2002 Vernonu L. Smithovi, který je považován za zakladatele experimentální ekonomie, a 2012 Alvinu E. Rothovi a Lloydu Shapley.

Princip laboratorního experimentu

V rámci ekonomického experimentu subjekty, které jsou také často nazývány „hráči“, jednají na základě určitých pravidel „hry“, která jim stanoví a jejichž dodržení kontroluje experimentátor (vedoucí experimentu). Tato pravidla přímo vycházejí z ekonomické situace, o jejíž reprodukci experiment usiluje. Jednání účastníků v rámci experimentu je zaznamenáváno a následně vyhodnocováno a výstupem experimentu je konkrétní představa o tom, jak ekonomické subjekty skutečně jednají v modelové situaci. Experiment doplňuje další empirické postupy používané v ekonomii, jako jsou statistické analýzy, dotazníky nebo terénní studie. Výhodou experimentální ekonomie oproti těmto metodám je kontrolovatelnost prostředí, v němž jsou experimenty uskutečňovány.

Vedle kontroly mezi další principy experimentální ekonomie patří:

  • finanční motivace účastníků
  • možnost zopakování a replikace experimentu
  • jasné a pravdivé instrukce

Experimentální ekonomii jsou obecně přisuzovány tři cíle dle Roth, 1995:

  • Speaking to Theorists - neboli testování existující ekonomické teorie a modelů.Jedná se o konfrontaci teoretických předpokladů s údaji získanými v kontrolovaném prostředí v podmínkách co možná nejbližších teoretickému modelu.
  • Searching for Facts - „doplňování“ tam, kde teorie chybí, nebo je neúplná.Účelem experimentování je v tomto případě izolovat příčiny vzniklých odchylek od teorie a nabídnout jejich vysvětlení.
  • Whispering in the Ears of Princes – využití experimentální ekonomie jako nástroje napomáhajícího politickému rozhodování.Z pohledu praxe asi nejvýznamnější cíl (a využití) této disciplíny. Závěry experimentální ekonomie mohou například politikům pomoci předvídat dopad zavedení konkrétní politiky na chování voličů.

Jednoduché ekonomické experimenty mohou být rovněž zábavnou a užitečnou pomůckou při výuce ekonomie. Umožňují tak studentům přiblížení a lepší pochopení studované (jinak teoretické) situace. Na Ekonomicko-správní fakultě jsou experimenty již několik let tradiční součástí výuky předmětu Veřejná ekonomie.

Mezinárodní politologický ústav

Experimentální tým při Mezinárodním politologickém ústavu FSS se specializuje na laboratorní experimenty v oblasti politiky. Mezi témata, kterými se tým experimentální politologie dosud zabýval patří například vliv vnímání integrity politických kandidátů na voličské preference, výzkum stereotypů v politickém rozhodování nebo vliv informace na voliče. Jádro týmu tvoří doc. PhDr. Roman Chytilek, PhD., proděkan Fakulty sociálních studií MU, který jako první politolog v ČR začal rozvíjet experimentální výzkum poté, co vstřebal experimentální metodologii v kursu proslulé americké experimentalistky Rebeccy Mortonové. Zabývá se experimentálním výzkumem rozhodování, v roce 2013 podpořila Grantová agentura ČR jeho projekt experimentálního výzkumu volebního chování a rozhodování ve vysoce personalizovaných volbách, díky kterému mohlo dostat šanci experimentovat i několik mladších výzkumníků.

Mgr. Lenka Hrbková působí jako doktorandka na katedře politologie FSS, zabývá se především procesy, jež ovlivňují politické rozhodování voličů, vlivem emocí na politické uvažování a dalšími tématy souvisejícími s politickou psychologií.

Mgr. Otto Eibl, Ph.D., se zaměřuje zejména na studium politické komunikace, politického marketingu a procesů, které jsou s těmito pojmy spojené.

Mgr. Jozef Zagrapan je doktorand na katedře politologie FSS, společně s experimentální politologii se zabývá hlavně komunikací stran na internetu.

Politologický experiment

Experiment je sice ukotven především v tradici přírodních věd, s různými formami experimentální metody výzkumu se však lze setkat také ve vědách sociálních.  Ačkoliv byli sociální vědci, politology nevyjímaje, vůči experimentům tradičně poněkud zdrženliví, postupně dochází k  rozvoji experimentální metodologie jako nástroje sociálně vědního výzkumu a stále více se prosazuje názor, jež vyjádřili Box, Hunter a Hunter: „Abyste mohli zjistit, co se stane, když něco změníte, je nezbytné to opravdu změnit. Experiment se právě z tohoto důvodu ukazuje být vhodným nástrojem ke studiu celé řady socio-politických jevů a procesů a překračuje některé limity tradičních observačních metod, především pak politologům umožňuje přesný odhad kauzálních vztahů.

Politologie byla dlouhodobě považována za výhradně observační vědu a experimentální přístup se nacházel na okraji zájmu politických věd. Zároveň dlouho mezi politology převažoval názor, že experimentální výzkum nedokáže zachytit komplexní procesy a jevy politického života. Experiment přitom přináší politologickému výzkumu celou řadu výhod, jelikož přináší možnost simultánně pozorovat jedince nebo skupiny jedinců v různých – zamýšlených – stavech světa, což pozorování v reálném světě neumožňuje.

V politologii se projevují dvě tradice experimentálního výzkumu:

Ekonomická experimentální tradice:

  • využívá vysoce stylizované podmínky v rámci experimentu, participanti často řeší velice abstraktní úkoly
  • participantům jsou většinou vypláceny odměny na základě jejich zisků v rámci experimentu
  • nevyužívá v experimentech decepci vůči účastníkům

Psychologická experimentální tradice:

  • pracuje s kontextuálně bohatšími experimentálními podmínkami a klade důraz na realismus experimentu
  • všichni účastníci obdrží stejnou odměnu
  • určitá míra decepce účastníků je běžnou součástí psychologických experimentů

Politologové integrují obě výchozí tradice a využívají je tak, aby získali co nejlepší nástroje k zodpovězení řady nejrůznějších výzkumných otázek. Velká část experimentálního výzkumu se přitom nachází na pomezí  více oborů jako například problematika sociálních sítí a sociálního kontextu, občanská deliberace, téma etnické identity a mobilizace, téma genderových stereotypů, rasová identita a politická participace, teorie demokracie a rozvoje. Experiment tak lze považovat za platformu posilující interdisciplinaritu a výzkumnou různorodost.

Jednou z významných oblastí mezioborového přístupu je právě politická ekonomie integrující politologické a ekonomické teorie a metody. Významnou představitelkou oboru byla například Elinor Ostrom, politoložka a laureátka Nobelovy ceny za ekonomii, jejíž studium kolektivní správy omezených zdrojů do značné míry vycházelo právě z experimentálního výzkumu a sama Ostrom byla velkou propagátorkou experimentálního přístupu v politologii.

Publikace a publicita

Naše publikace vytvořené (nejen) v souvislosti s projektem.

  • ŠPALEK, Jiří, Otto EIBL, Zuzana ŠPAČKOVÁ, Jozef ZAGRAPAN a Miloš FIŠAR. Do Negative News Create Tax Evaders? Evidence from the Tax Compliance Experiment. In Špalková, D., Matějová, L.. Proceedings of the 20th International Conference Current Trends in Public Sector Research 2016. Brno: Masaryk University, 2016. s. 102-110, 9 s. ISBN 978-80-210-8082-9.
  • FIŠAR, Miloš, Jiří ŠPALEK, Rostislav STANĚK a Ondřej KRČÁL. Anti-corruption policies in the lab – staff rotation. In 2015 European meeting of the Economic Science Association. 2015.
  • ŠPALEK, Jiří a Zuzana ŠPAČKOVÁ. Daňová morálka a daňové úniky v ekonomických experimentech. Sociální studia, 2015, roč. 2015, č. 4, s. 57-72. ISSN 1214-813X.
  • ZAGRAPAN, Jozef. Does the context influence incentive to offer a bribe? Evidence from laboratory experiment. 2015.
  • VESELÝ, Štěpán. Elicitation of normative and fairness judgments: Do incentives matter? Judgment and Decision Making, 2015, roč. 10, č. 2, s. 191-197. ISSN 1930-2975.
  • ŠPAČKOVÁ, Zuzana a Jiří ŠPALEK. Factors Influencing Compliance Behavior in a Tax Laboratory Experiment. In Špalková D., Matějová L.. Proceedings of the 19th international Conference Current Trends in Public Sector Research. Brno: Masaryk University, 2015. s. 103-109, 7 s. ISBN 978-80-210-7532-0.
  • ŠPAČKOVÁ, Zuzana. Laboratory Experiments in Teaching Public Economics and Policy. Central European Journal of Public Policy, CESES FSV UK, 2015, roč. 9, č. 1, s. 196-217. ISSN 1802-4866.
  • CHYTILEK, Roman a Lenka HRBKOVÁ. Sociální studia. Experimenty. : Masarykova univerzita, 2015. ISSN 1803-6104.
  • CHYTILEK, Roman a Michal TÓTH. Stopping the Evil or Settling for Lesser Evil: An Experimental Study of Costly Voting with Negative Payoffs in TRS Electoral System. In ECPR General Conference, Montréal, Canada. 2015.
  • EIBL, Otto, Jozef ZAGRAPAN, Jiří ŠPALEK a Zuzana ŠPAČKOVÁ. Tonalita zpravodajství a ochota občanů plnit povinnosti vůči státu. In VI. Kongres České společnosti pro politické vědy. 2015.
  • CHYTILEK, Roman, Otto EIBL, Lenka HRBKOVÁ, Jozef ZAGRAPAN a Jozef JANOVSKÝ. Vzhled jako kognitivní zkratka v politickém uvažování: Experimentální studie vlivu stereotypů na hodnocení politiků v prostředí se silnou přítomností politických témat. Sociální studia. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2014, č. 1, s. 81-108. Dostupné zde
  • FIŠAR, Miloš a Matúš KUBÁK. Corruption Game in Laboratory Experiment - Do the Economists Behave Differently? In Dagmar Špalková, Lenka Matějová. Proceedings of the 18th International Conference. Current Trends in Public Sector Research. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 132-139. Dostupné zde.

Napsali o nás: